Práce se zvukem tibetských mís a hlasem

 

Původ tibetských zpívajících mís

 

Některé zdroje tvrdí, že mohou být tibetské zpívající mísy staré až čtyři tisíce let. Jiné prameny říkají, že jsou tyto nástroje o dva tisíce let mladší. Žádný „zaručený“ zdroj o jejich původu v podstatě neexistuje, informace o jejich původu jsou zkreslené a příběhů o jejich kořenech několik. Jednou z možností proč tomu tak je, je skutečnost, že ty takzvané ‚tibetské‘ mísy se v himálajském regionu vyskytovaly v různých formách na více místech zároveň a dnes je již velmi těžké dopátrat se původního pramene těchto vznešených nástrojů.

Název ‚tibetská mísa‘ si vysvětluji následovně:

Bylo, nebylo a v době šíření Buddhismu směrem na sever od Indie se museli buddhističtí mniši-misionáři vypořádat se zásadní překážkou – Himalájemi. To nemohli jinak než je obejít přes Darjeeling a Nepál. V Nepálu se v té době, i díky lepší dostupnosti a většímu vlivu jiných kultur, zpívajícím mísám už dařilo. Do Tibetu směřující mniši pak společně s obchodními karavanami představili tyto úchvatné nástroje v Tibetu, kde v té době převládalo náboženství (nebo spíše forma šamanismu) Bönismus. Z Bönismu a Buddhismu vznikl Tibetský Buddhismus a zpívající mísy se se svými mysl měnícími tóny staly jedním z nástrojů šamanské praxe.

Tak šel čas a v padesátých letech dvacátého století do Tibetu vpadnul Číňan. Do Indie prchající Tibeťané a tibetští mniši si s sebou brali pochopitelně jen to nejdůležitější a nejcennější a jedním z takových předmětů byly právě i zpívající mísy. Život ve vyhnanství je ale jistě tvrdý chleba a časem tak došlo i na prodej zpívajících mís. Indičtí obchodníci je od tibetských mnichů s velkým úsměvem kupovali, protože o odbyt tak exotického zboží jistě nebyla nouze. Co život nechtěl - v šedesátých letech dvacátého století se totiž začali do Indie slétat hippies z celého světa s úmyslem dosáhnout osvícení či se naučit nějaké exotické dovednosti a zpívající, teď již tibetské mísy, které byly se svým hypnotickým zvukem jistě vítaným pomocníkem při navozování hlubokých meditačních stavů, si tak rychle našly cestu na západ. Na západě se pak název tibetská mísa rychle a kvalitně ujal a v dnešní době je používán i v souvislosti se znějícím litinovým nádobím.

Z tohoto příběhu tedy vyplývá, že tibetské zpívající mísy nejsou ve skutečnosti původem z Tibetu, ale spíš z nepálské oblasti. Ovšem jak jsem předeslal na začátku, je to jen jeden z příběhů. Fenomén zpívajících mís se nedá lokalizovat ani do himálajské oblasti, protože forem a pramenů zpívajících mís je víc - Barma, Japonsko nebo Indonésie. V mých očích to není důležité.

Každopádně název ‚Tibetské‘ mísy je tu s námi, a ať už je původ těchto nástrojů jakýkoliv, jisté je, že svým vábivě konejšivým zvukem pozitivně zasahují do života mnohých z nás. A děje se tak tady a teď. A o to se jedná. Být tady a teď, se zvukem tibetské zpívající mísy, v klidu a prostoru vlastního nitra, vědomě přítomen.

S poklonou a přáním pevného zdraví

 

František Horváth

Fotografie použita dle Creative Commons A Guy Taking Pictures  © 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode